Zámek Planá

Zámek Planá se nachází na západním okraji města Planá v okrese Tachov. Areál vznikl již ve 13. století jako gotický hrad a jeho prvním doloženým majitelem byl v polovině 14. století Dobrohost z Plané. V 15. století přešel hrad do rukou Jindřicha z Elsterberka, který zahájil stavební rozšíření a přestavbu na trojkřídlou dispozici. Tento tvar zůstal zachován během držení Aleše ze Žeberka a jeho potomků až do poloviny 16. století. V 16. století se hrad dostal k rodině Šliků. Za Mořice a Kašpara Šlika byla původní hradní stavba přeměněna na reprezentativní renesanční zámek. Po roce 1665, kdy panství koupili Sinzendorfové, proběhla další přestavba v barokním stylu, která zasáhla fasády i interiéry. Po roce 1822 se majitelem stal rod Nostitzů (Nostitz-Rhieneck), během jejichž působení byly v první polovině 19. století provedeny klasicistní a empírové úpravy, zejména severovýchodního dvoupatrového křídla.

Po znárodnění v roce 1948 zámek sloužil Pohraniční stráži jako kasárny až do roku 1990. Následně byly jednotlivé části areálu prodány různým majitelům, přičemž Mathilda hraběnka Nostitzová se pokusila zámek získat zpět v restituci. Rozdrobení vlastnické struktury však vedlo k postupnému zanedbávání a chátrání areálu.

Zámek Planá je významnou památkou nejen pro svou architektonickou hodnotu, která dokumentuje vývoj od gotiky přes renesanci a baroko až po empír, ale také díky historickému spojení s významnými šlechtickými rody – Šliky, Sinzendorfy a Nostitzy. Jsme přesvědčeni, že má potenciál znovu se stát součástí kulturního a společenského života regionu.

Nemovitost jsme zakoupili v roce 2017. O několik měsíců později však byl zámek zasažen požárem způsobeným vandalismem, který kompletně zničil krov a střešní konstrukci západního křídla. Od té doby na jednotlivých objektech zámeckého areálu probíhají záchranné a obnovovací práce, a to i s  využitím podpory z různých dotačních programů ze strany Ministerstva kultury, Plzeňského kraje nebo město Planá.

Do roku 2025 se nám podařilo zhotovit novou krovní konstrukci a instalaci střešní krytiny včetně klempířských prvků na vyhořelém západním křídle zámku. Dále došlo k opravě a výměně krovů spolu s instalací provizorní střešní krytiny na části východního původně renesančního křídla zámku. Zároveň se podařilo kompletně rekonstruovat třísoustavovou barokní krovní konstrukci a instalovat provizorní střešní krytinu na zámecké konírně.